© Jana Hunterová

Zakarpatská Ukrajina – Jana Hunterová

Hledám kořeny v bohem zapomenutém kraji Nikolaje Šuhaje loupežníka, která kdysi bývala nejvýchodnější součástí naší země a dnes patří k nejzaostalejším místům v Evropě. Baví mě objevovat, jak se život jejich obyvatel za posledních sto let změnil. A to nejen proto, že odtud pochází část mojí rodiny, ale také proto, že mě zajímá stěhování obyvatel a jeho dopad na další generace. Málokdo asi ví, že mezi lety 1820 a 1934 emigrovalo z Evropy do USA přes 30 miliónů lidí, z toho 2 milióny odplouvalo z belgického přístavu Antverpy, v malé čtvrti zvané Luchtball. Nyní se stal místem pro lidi na okraji společnosti, emigranty a sociálně slabé rodiny. Zaznamenávala jsem Luchball, tak jak jsem ho vnímala. Mohutné betonové budovy ve stylu budovatelské architektury východní Evropy stojící osaměle v poloprázdných ulicích, kde jsou jen malé náznaky zeleně a stop člověka. Člověka vykořeněného a odtrženého od své země, kultury a často i rodiny, hledajícího s nadějí své nové místo. Ve srovnání s Luchtballem je Zakarpatská Ukrajina místo s krásnou nedotčenou přírodou, odkud však mnoho lidí odešlo a stále odchází za novou budoucností. Ti, kteří zůstali, bojují s chudobou, korupcí a alkoholismem. Oba soubory jsou součástí mého projektu o migraci lidí “Movement”, v jehož rámci fotím i liberecké Sudety, kde jsem se narodila a kam přišli po druhé světové válce moji prarodiče. Mám v plánu též odjet na Slovensko, kde je i další část mých kořenů. Láká mě například i rumunský Banát, kam odešlo v polovině 19. století mnoho Čechů. Zajímá mě mnoho míst napříč světem a každodenní život jejich obyvatel. Dotýká se mě to velmi osobně, protože i já hledám kam patřím.

Fotografie sú autorizované – © Jana Hunterová.

Rozhovor s Janou Hunterovou

Matúš Zajac

Matúš Zajac

dokumentárny fotograf, pedagóg a kurátor

dofoto - web